Love at first sight - 1.díl

9. ledna 2014 v 12:32 | K.
LOVE AT FIRST SIGHT - 1.díl

Jmenuji se Klara a je mi 15 let. Jsem brunetka menší postavy. Odjakživa jsem byla deníčkový typ. Psala jsem si do deníčku snad i každý svůj krok. Byl to jediný útěk před realitou.Až do té doby než jsme se přestěhovali do města kousek od Prahy. Přemlouvala jsem rodiče aby jsme se vrátili, ale když jsem zjistila, že náš dům již prodali, byla jsem ztracená.
Zůstal tam. Pod prkenem v podlaze mého pokoje. Jen jsem doufala, že ho nikdo nenajde.


No nic život jde dál a já se vydala na obhlídku okolí.
Procházím městem a uvidím dřevěný most.A koukni! Za ním je nádherný park.
Když se tak procházím parkem něco mě silně udeří do hlavy.
,,Au-ůů" zasyčím a otočím se.
,,Moc se ti omlouvám, neviděl jsem tě"
Tak krásného kluka jsem v životě nespatřila, byl skoro jako ten z mého deníčku, akorát krásnější.
V mžiku jsem zapomněla na bolest a zrudla jsem jako rak.
,,T-t-to nic" vykoktala jsem ze sebe.
,,Opravdu ti nic není??" řekl starostlivě.
,,Ne. Promiň, už musím jít" podívala jsem se letmo na hodinky a utíkala k domovu.
,,Jak se jmenuješ?" volal za mnou,ale já neodpověděla.
Teď už jsem věděla, co se do deníčku píše. Skutečnost a realita. Ne fantazie.
Došla jsem domů a zjistila jsem, že naši mi už dodělali pokoj...konečně byl jen a jen podle mých představ. Poprvé ve svém krásném životě jsem pocítila štěstí. Den sice nezačal nejlépe, ale skvěle skončil.
Snědla jsem svoji večeři a utíkala jsem po schodech do svého pokoje, abych zapla zbrusu nový notebook, který jsem dostala včera k narozeninám.
Ihned jsem najela na e-mail a facebook, abych se podívala jestli se po mě stýská alespoň jediné kamarádce, kterou jsem musela opustit. A že mě se po ní stýskalo.
,,Ahoj" objeví se mi na chatu zpráva o ní.
,,Ahoj" odpovím.
,,Tak co? Nějací kamarádi? " zeptala se Terka.
,,Ne." napsala jsem skoro naštvaně.
,,Ale potkala jsem jednoho nádherného kluka, který mi nechtěně hodil do hlavy míček" napsala jsem a pousmála se.
,,Povídej" napsala Terka a já jí napsala o všem, co se dneska dělo.
,,Promiň, už musím jít spát, zítra jdu do nové školy." napsala jsem, když jsem jí popsala svůj dnešní zážitek.
,,Ahoj a zase napiš" napsala a odhlásila se z facebooku.
Šla jsem se umýt a zalehla jsem do postele. Bylo 23:04 a já jsem ráno brzo vstávala. Řekla jsem si sama pro sebe ,,Dobrou noc" a usnula jsem.
Ráno mě probudil hlasitý budík. Chvíli jsem se převalovala v posteli a rychle vstala. Otevřela jsem svůj obrovský šatník a hned mi vletěly pod zrak červené šaty s velkou mašlí okolo pasu. Nikdy jsem je neměla na sobě, ale nový začátek, nové šaty. Oblékla jsem si je a přemýšlela,co k nim. Vzpomněla jsem si,že mi máma nedávno zanechala svoje červené boty na podpadku.
,,Wow" pomyslela jsem si. Vážně mi to sekne!
Sešla jsem dolů po schodech, nasnídala se a vydala jsem se do školy.
Když jsem dorazila do svojí nové třídy, rozhlédla jsem se po volném místě.
,,Ou bože,to né" řekla jsem nahlas, otočila se na podpadku a vykráčela ze třídy.
KONEC 1.DÍLU
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Stellus Stellus | Web | 12. ledna 2014 v 17:45 | Reagovat

Úžasné :3 máš talent!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama